Indoor pěstování: Květová fáze - Jak se vyhnout nejčastějším chybám
Při indoor pěstování je květová fáze klíčovým obdobím, které rozhoduje o kvalitě a množství sklizně. Pěstitelé se během kvetení často setkávají s různými výzvami, které mohou negativně ovlivnit výsledky jejich úsilí.
Tento článek se zaměřuje na základní principy fotoperiodismu, který hraje klíčovou roli v přechodu rostlin do květu, a nabízí praktické rady, jak se vyhnout nejčastějším chybám.
Fotoperiodismus
Rostliny procházejí během svého životního cyklu několika životními fázemi. Období od vyklíčení a vyrašení prvních lístků až po objevení prvních pupenů nazýváme růstovou fází, během které se rostliny soustředí na tvorbu nových listů, stonků a kořenů. Teprve později, když rostliny zesílí a nastanou správné podmínky, je pro ně čas přejít do fáze květu. Pro velkou část kvetoucích rostlin (nahosemenných) je signálem pro kvetení změna délky noci nebo fotoperiody. Rostliny pak dále rozdělujeme na:
Dlouhodenní druhy, které kvetou, když se noc zkrátí pod jejich kritickou fotoperiodu. To znamená, že čím je den delší, tím rychleji přecházejí do kvetení. Tyto druhy rostlin kvetu koncem jara nebo začátkem léta, kdy se dny prodlužují. Mezi dlouhodenní druhy patří například oves, pšenice, ředkvička, salát, špenát nebo hořčice.
Krátkodenní druhy, které kvetou, když délka noci překročí jejich kritickou fotoperiodu. Tyto rostliny vyžadují nepřetržitou dobu tmy a pokud je během noci vyrušíme například tím, že na ně posvítíme umělým světlem, nevykvetou. Přirozené noční světlo, jako měsíční svit nebo blesky, nemá dostatečnou intenzitu, aby přerušilo kvetení. Tyto druhy rostlin kvetou u nás v létě nebo na podzim. Mezi dlouhodenní druhy patří například kukuřice, konopí, rýže nebo sója.
Neutrální druhy kvetou bez ohledu na délku dne a noci. Patří mezi ně například fazol, hrachor, rajče nebo slunečnice.
Krátkodenní a dlouhodenní druhy dále rozdělujeme na obligátní nebo fakultativní podle jejich reakce na změnu fotoperiody.
- Obligátní krátkodenní rostliny kvetou pouze tehdy, když jsou noci dlouhé (více než 12 hodin) a dny krátké.
- Fakultativní krátkodenní rostliny kvetou dříve, když je fotoperioda krátká, ale kvetou i bez ohledu na délku dne.
- Obligátní dlouhodenní rostliny kvetou pouze tehdy, když jsou dny dlouhé a noci krátké (méně než 12 hodin).
- Fakultativní dlouhodenní rostliny kvetou dříve za dlouhých dnů, ale kvetou i bez ohledu na délku dne.
Nejčastější chyby, kterých se pěstitelé během květové fáze dopouštějí
Nedodržování světelného režimu
Fotoperiodismu, tedy změn v růstu a vývoji rostlin vyvolaných změnami cirkadiálního rytmu, využívají především indoor pěstitelé, kteří osvěcují rostliny umělým osvětlením nebo při kultivaci v zatmívaných sklenících. Upravením délky dne a noci totiž mohou přesně načasovat, kdy rostliny pokvetou a přizpůsobit jejich výslednou velikost i výnos svým potřebám. Krátkodenní druhy zpravidla kvetou, když je délka dne (osvitu) kratší než 12 hodin. Dlouhodenní naopak kvetou, když je den delší než 12 hodin. Nedodržování přísného světelného režimu pak bývá častou příčinou potíží při přechodu do květu nebo během květové fáze.
- Ujistěte se, že během noci (vypnutých světel, zatemnění) neproniká do pěstebního prostoru světlo zvenčí. Kvalitní pěstební boxy mají v okolí zipu dodatečný pruh látky, který zabraňuje průniku světla.
- Přesný harmonogram zapínání a vypínání osvětlení nebo stahování rolet skleníku ovládejte pomocí spolehlivých spínacích hodin nebo časovače. Při ovládání výkonných světel nebo ventilátorů používejte digitální hodiny, které jsou spolehlivější než mechanické.
- Zalévání a další práci s rostlinami s naplánujte na ráno (po zapnutí světel) nebo večer (těsně před vypnutím). Nikdy rostliny nerušte během období tmy. To je důležité především u obligátních druhů rostlin.
Čtěte také: Jak využít světlo k řízení růstu rostlin: Když rostliny tančí, jak vy svítíte
Nesprávná výživa
Při přechodu do květu a během kvetení spotřebovávají rostliny živiny v odlišném množství než v růstové fázi. Zatímco během růstu potřebují vyšší množství dusíku, v květové fázi vzrůstají jejich nároky na fosfor a draslík. Pokud používáte hnojiva, je důležité včas přejít z růstových hnojiv na ta pro podporu kvetení. Nesprávný poměr živin v substrátu totiž může vést k živinovým deficitům, toxicitě, zpomalení růstu a špatnému vývoji květu.
- Při prvních známkách kvetení (pupeny, protahování stonků) přejděte na hnojiva pro květ.
- Držte se dávkovacích tabulek, ale přesto sledujte zdravotní stav rostlin a pravidelně je kontrolujte na příznaky nedostatku nebo nadbytku živin.
- PK boostery a stimulátory květu mohou při správném používání rapidně zvýšit výnos z rostlin. Pozor ale na přehnojení.
Čtěte také: Stimulátory a další doplňky výživy rostlin: K čemu slouží a jak je vybírat?
Nevhodné klimatické podmínky
Pro většinu rostlin platí, že během klíčení v počátečních fázích života vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost. Jak ale postupně rostou a kvetou, začíná pro být vlhký vzduch problémem, protože zvyšuje riziko napadení plísněmi nebo škůdci. Se zvyšují se vzdušnou vlhkostí v okolí rostliny také klesá rychlost transpirace a mohou nastat problémy s výživou.
- Během kvetení by relativní vlhkost vzduchu v pěstebním prostotu neměla překročit 55 %. Při indooru jsou v tomto ohledu neocenitelným pomocníkem měřiče vlhkosti a odvlhčovače vzduchu.
- Při rozhánění vzduchu v pěstebním prostoru používejte výkonné cirkulační ventilátory, které nasměrujte tak, aby proud vzduchu směřoval těsně nad vrcholky rostlin ve směru světel.
- Pokud rostliny omýváte nebo na ně aplikujete postřik, snažte se přebytečnou vodu vlhkost z pěstebního prostoru dostat co nejrychleji.
Čtěte také: Nepodceňte výběr ventilátorů do grow boxu
Stresované rostliny
Řada pěstitelů rostliny zbavuje listů, zastřihuje, ohýbá, proplétá do sítí nebo jinak upravuje, aby ve výsledku dosáhly požadované formy. Tyto metody mají mnoho výhod, ale zároveň každý zásah rostliny stresuje a ty pak potřebují nějaký čas na zotavení. Příliš stresované rostliny pak mohou mít potíže s přechodem do květu nebo vývojem pupenů. Stresujícím faktorem mohou být pro rostliny také náhlé změny v teplotě, vlhkosti vzduchu nebo intenzitě osvětlení.
- Vyvarujte se zastřihování vrcholků těsně před nástupem nebo po nástupu květu. Připravíte se tím o velkou část úrody.
- Odlistování provádějte postupně během celého životního cyklu rostlin. Zbavujte se jen největších starých listů a těch, které stíní květům.
- Teplotu nebo vlhkost vzduchu v pěstebním prostoru upravujte postupně a hlídejte, aby rozdíly mezi dnem a nocí nebyly příliš velké.
Čtěte také: Sucho, horko a jiné abiotické stresové faktory rostlin
Chcete se dozvědět více o indoor pěstování a moderních zahradnických trendech? Neváhejte a navštivte náš blog.
