Žluté nebo seschlé listy, zakrslé rostliny nebo opožděný vývoj květů, to všechno může být příznakem, že vašim rostlinám schází důležité živiny. Jak předcházet potížím s výživou rostlin při pěstování v zemině i hydroponii?

Rostliny potřebují k životu celkem 17 různých živinových prvků. Zatímco uhlík, kyslík a vodík získávají ze vzduchu, ostatní živiny obvykle čerpají z půdy (výjimkou jsou parazitické nebo masožravé rostliny). Rostliny mohou živiny příjímat jen pokud jsou přítomné v dostupné formě. Obvykle je vstřebávají spolu s vodou ve formě iontů.

Živinové prvky rozdělujeme na makroživiny, které potřebují rostliny v největší míře a s jejichž nedostatkem se potýkají nejčastěji, a mikroživiny, které označujeme jako stopové minerály. Nejčastěji se u rostlin setkáváme s nedostatkem makroživin, především dusíku, vápníku a fosforu.

  • Makroživiny: dusík (N), fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca), síra (S), hořčík (Mg), uhlík (C), kyslík (O), vodík (H).
  • Mikroživiny (stopové minerály): železo (Fe), bór (B), chlor (Cl), mangan (Mn), zinek (Zn), měď (Cu), molybden (Mo), nikl (Ni).

Mobilita živin

Minerální živiny se nacházejí v půdě v podobě solí s a odtud je rostliny čerpají svými kořeny ve formě iontů. Dostupnost živin rostlinám závisí na kyselosti substrátu (pH), množství světla i vlhkost prostředí. Jakmile rostliny živiny z půdy vstřebají, transportují je cévními svazky do dalších částí.  

Čtěte také: Co je pH a proč je při pěstování rostlin důležité?

Živiny rozdělujeme na mobilní a imobilní podle toho, jak snadno se pohybují do různých částí rostliny. Mobilní živiny, jako jsou dusík nebo fosfor, snadno putují do oblastí aktivního růstu. Proto se příznaky nedostatku mobilních živin objeví nejprve na starších listech. Na druhé straně příznaky nedostatku imobilních živin, jako jsou vápník nebo železo, postihují nejprve nové listy. Nedostatek nepohyblivých živin je na postižených místech nevratný.

Makroživiny jsou živinové prvky nezbytné pro růst a reprodukci rostlin, které se v rostlinných tkáních nachází v relativně velkém množství. Primárními makroživinami jsou dusík, fosfor a draslík. Tyto živiny potřebují rostliny v největším množství. Sekundárními makroživinami jsou vápník, hořčík a síra. Tyto prvky vyžadují rostliny v menší míře, avšak pro zdravý růst rostlin jsou nepostradatelné.

Jak poznat a vyřešit nedostatek dusíku u rostlin

Dusík rostliny potřebují pro tvorbu nových tkání a je živinou, která rostlinám nejčastěji schází. Dusík je důležitý při tvorbě chlorofylu, je nezbytnou složkou bílkovin a nukleových kyselin. Dusík je prvním prvkem zmiňovaným na etiketách hnojiv s obsahem látek NPK.

Příznaky nedostatku dusíku u rostlin:

Nedostatek dusíku se projeví blednutím.Rostliny postrádající dusík jsou nápadné žlutými listy. Protože je dusík mobilním prvkem, žloutnutí postihuje jako první listy ve spodních částech rostlin. Listy nejprve získají světle zelenou barvu a následně zcela zežloutnou. Dalším nápadným příznakem je fialovění stonků a řapíků listů.

Příčiny nedostatku dusíku u rostlin:

Nejčastější příčinou nedostatku dusíku je nedostatečné nebo nesprávné hnojení. A málo dusíku, který by byl dostupný rostlinám, obsahují například substráty s vysokým podílem čerstvého organického materiálu. Ty jsou totiž bohaté na mikroorganismy, které na sebe dusík navážou a tím o něj připraví rostlinku.

Jak si poradit s nedostatkem dusíku u rostlin:

Jak poznat a vyřešit nedostatek fosforu u rostlin

Fosfor rostliny potřebují pro tvorbu kořenů a stonků a také ovlivňuje celkovou vitalitu a klíčení semen. Tato živina je pro rostliny nepostradatelná v reprodukční fázi a v průběhu kvetení. Fosfor je druhým prvkem zmiňovaným na etiketách hnojiv s obsahem látek NPK.

Příznaky nedostatku fosforu u rostlin:

Nedostatek fosforu se projeví ztmavnutím.Rostliny postižené nedostatkem fosforu jsou zakrslé s malými listy. Jako první jsou postiženy starší listy, které získají tmavozelenou barvu, zvadnou a zbarví se do modrofialové. Po několika týdnech bez dostatku fosforu se na listech objeví tmavě hnědé nekrotické fleky a jejich čepele se zkroutí směrem dolů. Rostliny sice vykvetou, ale budou mít minimum plodů.

Příčiny nedostatku fosforu u rostlin:

S nedostatkem fosforu se u rostlin setkáváme zřídka a pokud k němu dojde, je na vině pravděpodobně pH pěstebního substrátu. Při hodnotách pH nad 7 vznikají nerozpustné sloučeniny fosforu, které rostliny nemohou vstřebávat svými kořeny. Problémy s příjmem fosforu u rostlin vznikají i v příliš kyselých substrátech a půdách bohatých na železo a zinek.

Jak si poradit s nedostatkem fosforu u rostlin:

Jak poznat a vyřešit nedostatek draslíku u rostlin

Draslík je minerál nezbytný pro udržení koloběhu vody v rostlině. Je důležitý pro otevírání stomat, průduchů na listech, kterými rostliny ovládají transpiraci vodních par. Rostliny potřebují draslík také při tvorbě plodů. Draslík je třetím prvkem zmiňovaným na etiketách hnojiv s obsahem látek NPK.

Příznaky nedostatku draslíku u rostlin:

Nedostatek draslíku se projeví spálenými okrajemi listů.Rostliny trpící nedostatkem draslíku mají spálené okraje listů. Následkem snížené schopnosti odpařovat vodu stoupá teplota v listech a dochází k poškození buněk. Jako první postihuje nedostatek draslíku nové mladé listy, kterým zešednou okraje. Následně listy žloutnou od okraje směrem ke středu a objeví se na nich rezavé skvrny. Ve vegetativní fázi růstu způsobuje nedostatek draslíku zpomalení růstu a v květové fázi je omezena schopnost rostlin kvést.

Příčiny nedostatku draslíku u rostlin:

Mnohá organická hnojiva, jako jsou guáno, rybí emulze, alfalfa, kostní moučka nebo mrva zvířat obsahují poměrně málo draslíku vzhledem ke svému obsahu dusíku a fosforu. Proto se zahradníci někdy potýkají s nedostatkem draslíku i při pěstování v úrodných půdách. Vstřebávání draslíku zpomaluje studená voda a vysoký obsah sodíku, vápníku nebo amoniaku v substrátu.

Jak si poradit s nedostatkem draslíku u rostlin:

Jak poznat a vyřešit nedostatek vápníku u rostlin

Vápník je pro rostliny nezbytný při tvorbě buněčných stěn a napomáhá růstu kořenů. Podílí se také na ovládání stomat a je důležitým činitelem při procesu transpirace (výdej vody povrchem rostlin, respektive listem). Vápník je imobilní prvek a koncentruje se ve starších kořenech a listech.

Příznaky nedostatku vápníku u rostlin:

Nedostatke vápníku postihne nejprve listy ve spodních částech rostlin.Nedostatek vápníku postihne nejprve listy ve spodních částech rostlin. Na listech se objeví žlutohnědé skvrny s hnědým okraji, které se v následujících týdnech začnou rychle zvětšovat. Při vážném nedostatku vápníku okraje listů oschnou, podobně jako při nedostatku draslíku. Rostliny postrádající vápník mohou kvést pomaleji nebo mít menší vrcholky.

Příčiny nedostatku vápníku u rostlin:

Při pěstování v půdě je nejčastějším důvodem nedostatku vápníku u rostlin příliš nízké pH půdního substrátu (kyselá půda). Vstřebávání vápníku kořeny negativně ovlivňuje vysoké množství amoniaku, draslíku, hořčíku nebo sodíku v substrátu. S nedostatkem vápníku se často setkáme při hydroponickém pěstování, zejména pokud je k přípravě živného roztoku používaná voda filtrovaná reverzní osmózou. Při pěstování v indoor pěstírnách může potíže s vápníkem způsobovat i nesprávná vlhkost prostředí.

Čtěte také: Vliv vlhkosti, teploty a VPD na pěstování rostlin

Jak si poradit s nedostatkem draslíku u rostlin:

Jak poznat a vyřešit nedostatek hořčíku u rostlin

Hořčík je nepostradatelným prvkem při tvorbě chlorofylu, zeleného barviva nezbytného pro fotosyntézu a hraje zásadní roli při přenosu energie. Rostliny s dostatkem hořčíku mají zdravé a pevné listy.

Příznaky nedostatku hořčíku u rostlin:

Skvrny způsobené nedostatkem hořčíku.Nedostatek hořčíku se nejprve projeví na starších listech, které získají bledě žlutou barvu. Dále jsou postihnuty středně staré listy pod vrcholem, na kterých se objeví malé rezavě hnědé nebo zakaleně žluté skvrny. Příznaky se postupně šíří po celé rostlině. Rostliny postižené nedostatkem hořčíku mají omezenou schopnost tvorby květů.

Příčiny nedostatku hořčíku u rostlin:

Při pěstování v půdě se s nedostatkem hořčíku setkáváme zřídka. Nejčastěji je důvodem příliš kyselá půda nebo nízké teploty. Vstřebávání hořčíku rostlinami snižuje vysoké množství draslíku, amoniaku nebo vápníku v substrátu. Stejně jako u vápníku i hořčík je nutné přidávat do vody ošetřené reverzní osmózou. Při hydroponickém pěstování může být důvodem nedostatku hořčíku i vysoké EC v pěstebním médiu.

Jak si poradit s nedostatkem hořčíku u rostlin:

  • Dodejte rostlinám hořčík postřikem. Vhodný je 2% roztok epsomské soli nebo dobře rozpustný Cal-Mag.
  • Přidejte do živného roztoku či zálivky aditivum s obsahem hořčíku.
  • Příliš kyselou půdu v zahradě zavápněte například dolomitickým vápencem, který obsahuje vysoké množství hořčíku.

Jak poznat a vyřešit nedostatek síry u rostlin

Síra je důležitým stavebním blokem rostlinných hormonů, proteinů a vitamínů a je nezbytná během vegetativního růstu i při tvorbě kořenů rostlin. V půdě i v rostlinách hraje síra roli v udržování vodní rovnováhy.

Příznaky nedostatku síry u rostlin:

Nedostatek síry se projeví žloutnutím.Prvními příznaky nedostatku síry u rostlin je žloutnutí mladých listů začínající v zadní části listů a postupující směrem ke špičce. Listy mají výrazně fialové zbarvení stonků a postupně se zbarvují do sytě žluté. Rostliny postižené nedostatkem síry mají omezený růst a nevyvinuté květy.

Příčiny nedostatku síry u rostlin:

Při pěstování v půdě dochází k nedostatku síry jen zřídka. Jedním z důvodů je, že většina hnojiv obsahuje živiny ve formě sulfátů. S nedostatkem síry se někdy potýkají rostliny pěstované v substrátu s příliš vysokým pH nebo s nadměrným obsahem vápníku.

Jak si poradit s nedostatkem síry u rostlin:

Foto listů: canna-cz.com

Tyto stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Další informaceSouhlasímNastavení