Reverzní osmóza: Kdy a jak optimalizovat závlahu rostlin pomocí filtrace
Reverzní osmóza je moderní filtrační technologie, která umožňuje pěstitelům odstranit z vody škodlivé látky předtím, než ji využijí k zavlažování. Zjistěte nejnovější poznatky a praktické tipy pro využití filtrů na reverzní osmózu při pěstování rostlin.
Reverzní osmóza je způsob filtrace, který využívá polopropustnou membránu k odstranění solí a dalších pevných částic z vody. Osmóza je spontánní proces, při kterém se voda (nebo jiné rozpouštědlo) s nižší koncentrací rozpuštěných látek přesouvá skrze polopropustnou membránu do oblasti s vyšší koncentrací těchto látek.
Při reverzní osmóze dochází k opačnému procesu, kdy tlak a elektrický náboj membrány způsobuje pohyb rozpouštědla (vody) z oblasti s vyšší koncentrací rozpuštěných látek do prostoru s nižším obsahem těchto látek, přičemž dochází k zachycení a odstranění nečistot.
Kdy je vhodné využít při pěstování rostlin filtr na reverzní osmózu?
Řada pěstitelů využívá filtry na reverzní osmózu k odstranění nadbytečných solí z vody určené k zavlažování rostlin. Voda z vodovodního řadu může obsahovat nadměrné množství sodíku, chlóru a dalších mikroprvků, které mohou mít negativní vliv na výživu rostlin. Pomocí reverzní osmózy nelze z vody odfiltrovat bór a některé chemikálie využívané v zemědělství. Přestože někteří výrobci hnojiv tvrdí, že pro namíchání živného roztoku je vždy nejlepší používat vodu upravenou RO, v praxi filtrace není potřeba, pokud tvrdost (EC) vody nepřesáhne 0,5 mS/cm.
V mnoha případech je reverzní osmóza jediným dostupným řešením pro úpravu vody nevhodné ke kultivaci rostlin, nicméně používání této technologie s sebou přináší i zvýšené nároky na likvidaci odpadní vody. Jako vedlejší produkt reverzní osmózy vzniká silně slaný roztok, který má při vypouštění do vodovodního řádu obrovský dopad na ekosystém. Než se rozhodnete pro instalaci RO filtru, porovnejte výsledky rozboru vaší vody pro zavlažování rostlin s tabulkou níže.
| Prvek |
Hraniční hodnota (mg/l) |
Dopad na pěstování | Náprava potíží |
|
(Ca) vápník |
40-100 mg/l |
Pokud zavlažovací voda obsahuje vysoký podíl vápníku, dochází ke vzniku usazenin (vodní kámen), které ucpávají zavlažovací potrubí, trysky a kapkovače. Vysoká hladina vápníku ve výživě může u rostlin způsobovat nedostatek fosforu a hořčíku. |
Nízký obsah vápníku ve vodě vyřešíte přidáním CalMag nebo dusičnanu vápenatého (CaNO₃). Nadbytečný vápník z vody odstraníte reverzní osmózou nebo změkčovačem vody (v ideálním případě s obsahem soli na bázi draslíku nikoliv soli na bázi sodíku). |
|
(Mg) hořčík |
25-50 mg/l |
Pokud zavlažovací voda obsahuje vysoký podíl hořčíku, dochází ke vzniku usazenin (vodní kámen), které ucpávají zavlažovací potrubí, trysky a kapkovače. |
Nízký obsah hořčíku ve vodě vyřešíte přidáním CalMag nebo epsomské soli (MgSO₄). Nadbytečný hořčík z vody odstraníte reverzní osmózou nebo změkčovačem vody (v ideálním případě s obsahem soli na bázi draslíku nikoliv soli na bázi sodíku). |
|
(S) síra |
<10 mg/l |
Vysoký obsah síry nebo síranů ve vodě může mít za následek vznik sirovodíku (H₂S). Sirovodík je cítit po zkažených vejcích a ve vyšších koncentracích je toxický. |
Pokud koncentrace sirovodíku nepřekračuje 2 mg/l, provzdušněním vody docílíte přeměny sirovodíku zpět na sírany (SO₄). |
|
(Fe) železo |
<0,3 mg/l |
Koncentrace železa ve vodě přesahující 0,3 mg/l podporuje růst bakterií (které tvoří kal ucpávající trysky a kapkovače) a tvorbu rzi. |
Ionty železa odstraníte z vody oxidací, například provzdušněním, usazením v nádrži, chemickou oxidací (chlorem, ozonem nebo manganistanem draselným (KMnO₄) a následnou pískovou filtrací). Pokud nejde o recyklovanou vodu, železo v ní obsažené pravděpodobně nebude chelátové, takže pro výživu rostlin je stále potřeba hnojivo s obsahem chelátového železa. |
|
(Mn) mangan |
<0,3 mg/l |
Koncentrace manganu ve vodě nad 0,3 mg/l podporuje růst bakterií (které tvoří kal ucpávající trysky a kapkovače) a tvorbu usazenin. |
Ionty manganu odstraníte z vody oxidací, například provzdušněním, usazením v nádrži, chemickou oxidací (chlorem, ozonem nebo manganistanem draselným (KMnO₄) a následnou pískovou filtrací). |
|
(Zn) zinek |
<0,5 mg/l |
Ve vyšších koncentracích je zinek pro rostliny toxický. Mezi symptomy otravy zinkem u rostlin patří chloróza, nekróza špiček listů a zakrnělý růst. |
Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem zinku. |
|
(B) bór |
<0,5 mg/l |
Při koncentraci nad 1 mg/l je bór pro rostliny toxický. Hlavním symptomem otravy bórem jsou u rostlin popálené špičky listů. |
Bór nelze z vody odstranit pomocí reverzní osmózy. Pokud voda obsahuje více než 1,0 ppm bóru, udržujte pH substrátu nad 6,0 a používejte hnojiva na bázi vápníku. Dalším řešením je přimíchat čistou vodu z jiného zdroje. |
|
(Mo) molybden |
<0,1 mg/l |
Fytotoxicita molybdenu ve vodě nebo v půdě je nepravděpodobná. |
Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem molybdenu. |
|
(Na) sodík |
<70 mg/l |
Sodík zvyšuje vodivost vody, což může mít za následek spálení kořenů nebo nadzemních částí rostlin. |
Nadbytečný sodík z vody odstraníte pomocí reverzní osmózy nebo přimícháním destilované případně dešťové vody. Pravidelné proplachovaní substrátu nebo výměna živného roztoku pomáhá předcházet hromadění solí. |
|
(Cl) chlór |
<70 mg/l |
Obsah chlóru nad 70 mg/l zvyšuje vodivost vody, což může mít za následek spálení kořenů nebo nadzemních částí rostlin. |
Nadbytečný chlór z vody odstraníte pomocí reverzní osmózy nebo přimícháním destilované případně dešťové vody. Pravidelné proplachovaní substrátu nebo výměna živného roztoku pomáhá předcházet hromadění solí. |
|
(F) fluor |
<0,5 mg/l |
Fluor se přidává do pitné vody za účelem podpory lidského zdraví, avšak pro rostliny je toxický. |
Nadbytečný fluor odstraníte z vody pomocí filtru s aktivním uhlím. Udržujte pH substrátu nad 6,0 a používejte hnojiva na bázi vápníku. |
Čtěte také: Které živiny rostliny nejčastěji postrádají a jak tomu předcházet?
Jak používat vodu filtrovanou reverzní osmózou pro závlahu rostlin?
Reverzní osmóza odstraňuje z vody téměř vše, včetně vápníku a hořčíku, které se ve vodě přirozeně vyskytují a patří mezi sekundární a rostlinné živiny, což znamená, že je rostliny nezbytně potřebují. Někteří výrobci hnojiv vyvíjejí své receptury pro vodu z reverzní osmózy, zatímco jiní berou v úvahu skutečnost, že pěstitelé často používají nefiltrovanou vodu, která může obsahovat vápník i hořčík. Pokud je vaše značka hnojiv přizpůsobena nefiltrované vodě, přidejte do RO vody aditivum s obsahem vápníku a hořčíku (CalMag).
Protože otvory v membráně filtru jsou mikroskopické, u závlahových systémů se po instalaci jednotky na reverzní osmózu průtok vody zpomalí. Nezapomeňte před reverzní osmózu nainstalovat filtr pevných částic nebo uhlíkový filtr, který zachytí větší nečistoty, jako jíl, písek, organickou hmotu, chemické látky (Fe, Mn, uhličitany, pesticidy, bakterie či řasy). Bez předchozí filtrace se RO jednotka bude ucpávat a membrána se může poškodit.
Dobrým využitím vody z reverzní osmózy je ve zvlhčovačích vzduchu, jejichž výrobci zpravidla v návodu uvádějí, že by se v nich měla používat pouze RO voda. Je to z toho důvodu, že minerální usazeniny a vodní kámen postupem času snižují účinnost zvlhčovače.
Zdroj foto: Growmax Water
